Na Colours of Ostrava se vůbec poprvé v ČR představí jedinečný Antony and the Johnsons, navíc jej doplní Janáčkova filharmonie Ostrava
07.02.2012
Björk, Bobbyho McFerrina, Animal Collective nebo The Flaming Lips posílí na letošním ročníku festivalu Colours of Ostrava (12.–15. července) další slavné jméno – britský zpěvák a skladatel, výjimečný autor a majitel jednoho z nejpozoruhodnějších hlasových projevů naší planety – Antony Hegarty s kapelou The Johnsons. Na pódiu v Ostravě jej navíc doplní čtyřicetičlenný orchestr Janáčkovy filharmonie Ostrava.
„Bude to vůbec první tuzemský koncert této osobnosti, která svojí podmanivou, křehkou hudbou a niternými výpověďmi okouzlila nejen posluchače po celém světě, ale i další známé hudebníky. Antony spolupracoval například s Björk, Davidem Bowiem, Yoko Ono, Marianne Faithfull, Lou Reedem, Rufusem Wainwrightem, Brianem Ferrym, Laurie Anderson a dalšími,“ uvádí Zlata Holušová, ředitelka festivalu.
„Když jsem ho poprvé uslyšel, hned jsem věděl, že se nacházím v přítomnosti anděla,“ prohlásil například Lou Reed, kterému Antony zpíval na albu The Raven (2003) a koncertním záznamu Animal Serenade (2004). Antonyho album I Am a Bird Now, jehož se na celém světě prodalo více než půl milionu, získalo v roce 2005 prestižní britskou cenu Mercury Prize a časopis Mojo jej jmenoval Deskou roku. Antonyho texty se dotýkají především otázek osobní identity (Antony je androgynem a transsexuálem), samoty, lásky i mizející přírody a zničené planety.
Na Colours v Ostravě Antony and the Johnsons uvedou program Cut The World, meditaci na téma světla, přírody a ženskosti, jenž zahrne písně ze všech čtyř alb – Antony and The Johnsons (2000), I am a Bird Now (2005), The Crying Light (2009) a Swanlights (2010) – a pochopitelně také ze zbrusu nového EP Cut The World (vychází na jaře 2012), to vše v úpravě se symfonickým doprovodem a speciálním světelným designem a scénickými prvky.
„Setkání s touto téměř mimozemskou bytostí a její hudbou se stane určitě pro všechny diváky velkým zážitkem,“ doplňuje Zlata Holušová.
K dalším novým potvrzeným kapelám na Colours patří další hvězdy world music - Orquesta Típica Fernández Fierro, dvanáctičlenný orchestr z Buenos Aires řazený mezi největší současné revolucionáře tanga, Celso Piña, akordeonový rebel, který přiveze mexickou cumbiu ostrou jak chilli papričky a samozřejmě, i třaskavou skladbu Cumbia Sobre El Rio z filmu Babel, Shtetl Superstars, radostný, v rytmech ska a reggae rozhoupaný klezmer s dechovou sekcí, surfujícími kytarami a decentním vkladem elektro hip hopu, a Banco de Gaia aka londýnský programátor, producent a multiinstrumentalista Toby Marks.
11. ročník Colours of Ostrava se uskuteční od 12. do 15. července 2012 v novém a unikátním prostřední Dolní oblasti Vítkovice. Čtyřdenní vstupenky jsou k dostání v síti Ticketpro, na e-shopu a v kamenné prodejně Oriental v Ostravě. Současná cena 1.690 Kč platí pro dalších 6.000 ks nebo nejdéle do 31. března 2012. Festival nabídne během čtyř festivalových dní na 10 scénách přes 150 kapel, DJs, filmů, diskusí, workshopů či divadel včetně největších hvězd světové hudby.
Více informací na www.colours.cz nebo http://www.facebook.com/colours.of.ostrava.
Generální partner: Česká spořitelna. Za podpory statutárního města Ostrava. Hlavní partneři: ArcelorMittal Ostrava, OKD, Vítkovice – Machinery Group, Skupina ČEZ.
Antony and the Johnsons
Antony Hegarty se narodil v roce 1971 v anglickém hrabství Sussex a deset let na to se s rodiči přestěhoval do San Francisca; dnes žije v New Yorku, městě, v němž své hudební snění zrcadlící se v raném poslechu hrdinů anglického synth-popu Boy George nebo Marca Almonda proměnil v prostředí kabaretů, avantgardních divadel a klubů ve skutečnost. Přilnul k hlasům Diamandy Galas, extravagantního Klause Nomiho a především Kněžky soulu: legendární, už nežijící černošské zpěvačky Niny Simone, s jejímž neobyčejným vokálním projevem je Antony Hegarty spojován.
Newyorské umělecké podzemí oslovil zprvu Hegarty s gay divadelním souborem Blacklips, pro který napsal několik her, do nichž zanesl i filmové blouznění Davida Lynche. Následující léta vystupoval sám v newyorských klubech, ale postupně k sobě přibíral výborné hudebníky, kteří mu pomáhali dotáhnout hudebně-divadelní performance. Neušli pozornosti Davida Tibeta z experimentální skupiny Current 93: v roce 2000 jim na svém labelu Durtro vydal debutové album Antony and The Johnsons.
Odtud vedla přímá cesta k Lou Reedovi a jeho dvojalbu The Raven: „surrealistické meditaci nad životem a dílem záhadami opředeného spisovatele Edgara Allana Poea“ za účasti Laurie Anderson, Davida Bowieho nebo jazzového saxofonisty Ornette Colemana. Společné koncerty s Lou Reedem Hegartyho proslavily a když Antony and The Johnsons natočili v roce 2005 nádhernou desku I Am A Bird Now, objevil se na ní Reed po boku Rufuse Wainwrighta, Boy George a Devendry Banharta. Tehdy se přihodilo něco naprosto nečekaného: album s odvážně obnažujícími texty o hledání sexuální identity, zasáhlo Hegartovu původní vlast a v konkurenci Coldplay, Bloc Party nebo Kaiser Chiefs získalo prestižní Mercury Prize. „Antonyho zranitelnost je tak průzračná a silná, až se publikum na jeho koncertech chvěje. A přesně tohle v téhle době potřebujeme,“ řekl tehdy Boy George.
Nepochybovala o tom např. ani Björk: Antony zpíval na jejím albu Volta (2007), ona zase na jeho Swanlights (2010). Skladbou roku 2008 se podle mnohých stala píseň Blind, jedna z pěti, kterými Antony přispěl na album skupiny Hercules and Love Affair. Antony si zazpíval i s Yoko Ono a v několika filmech: Animal Factory od Steve Buscemiho, The Secret Life of Words režírované Isabel Coixetovou, futuristické sci-fi V for Vendetta nebo poctě Leonardu Cohenovi I'm Your Man, dokumentu z koncertu za účasti Bona, Nicka Cavea nebo Jarvise Cockera. Sám mistr Cohen však Antonymu rovněž vysekl poklonu, alespoň slovní: „(Antony) je neuvěřitelný. Když jste svědky jeho výkonu, nemáte nejmenší tušení, co toto vznešené zjevení stvořilo… Vše na něm je tak originální. Ten jeho hlas! A vůbec bytí jeho osobnosti je tolik, tolik působivé!“
Na svých albech The Crying Light (2009) a Swanlights (2010) Antony opustil dosud ústřední transgenderové téma: přemítá nad lidskou budoucností, vztahem k přírodě a životnímu prostředí; emotivně a vznešeně děkuje za naši lásku v sugestivní poezii: „Když zavřu oči a sním, labutě přicházejí s láskou.“ „Miluji dialog s tichem, s tichem okolo not a gest. Je to jako malování. Miluji plochu, která není zaplněná,“ tvrdí Antony Hegarty a přenáší posluchače do své další sféry: malování obrazů a zájmu o vizuální umění. Navrhuje si obaly alb, kostýmy, pódiové scény, spolupracuje s předními módními návrháři, pomocí vtahujících světelných show proměňuje koncerty v nevídané události a desku Swanlights doplnil sto čtyřiačtyřiceti stránkovou knihou kreseb, obrazů, koláží a fotografií. Obrovskou odezvu měla také opera The Life and Death of Marina Abramovič v režii Roberta Wilsona s jeho hudbou, uvedená vloni v Manchesteru.
„Bude to vůbec první tuzemský koncert této osobnosti, která svojí podmanivou, křehkou hudbou a niternými výpověďmi okouzlila nejen posluchače po celém světě, ale i další známé hudebníky. Antony spolupracoval například s Björk, Davidem Bowiem, Yoko Ono, Marianne Faithfull, Lou Reedem, Rufusem Wainwrightem, Brianem Ferrym, Laurie Anderson a dalšími,“ uvádí Zlata Holušová, ředitelka festivalu.
„Když jsem ho poprvé uslyšel, hned jsem věděl, že se nacházím v přítomnosti anděla,“ prohlásil například Lou Reed, kterému Antony zpíval na albu The Raven (2003) a koncertním záznamu Animal Serenade (2004). Antonyho album I Am a Bird Now, jehož se na celém světě prodalo více než půl milionu, získalo v roce 2005 prestižní britskou cenu Mercury Prize a časopis Mojo jej jmenoval Deskou roku. Antonyho texty se dotýkají především otázek osobní identity (Antony je androgynem a transsexuálem), samoty, lásky i mizející přírody a zničené planety.
Na Colours v Ostravě Antony and the Johnsons uvedou program Cut The World, meditaci na téma světla, přírody a ženskosti, jenž zahrne písně ze všech čtyř alb – Antony and The Johnsons (2000), I am a Bird Now (2005), The Crying Light (2009) a Swanlights (2010) – a pochopitelně také ze zbrusu nového EP Cut The World (vychází na jaře 2012), to vše v úpravě se symfonickým doprovodem a speciálním světelným designem a scénickými prvky.
„Setkání s touto téměř mimozemskou bytostí a její hudbou se stane určitě pro všechny diváky velkým zážitkem,“ doplňuje Zlata Holušová.
K dalším novým potvrzeným kapelám na Colours patří další hvězdy world music - Orquesta Típica Fernández Fierro, dvanáctičlenný orchestr z Buenos Aires řazený mezi největší současné revolucionáře tanga, Celso Piña, akordeonový rebel, který přiveze mexickou cumbiu ostrou jak chilli papričky a samozřejmě, i třaskavou skladbu Cumbia Sobre El Rio z filmu Babel, Shtetl Superstars, radostný, v rytmech ska a reggae rozhoupaný klezmer s dechovou sekcí, surfujícími kytarami a decentním vkladem elektro hip hopu, a Banco de Gaia aka londýnský programátor, producent a multiinstrumentalista Toby Marks.
11. ročník Colours of Ostrava se uskuteční od 12. do 15. července 2012 v novém a unikátním prostřední Dolní oblasti Vítkovice. Čtyřdenní vstupenky jsou k dostání v síti Ticketpro, na e-shopu a v kamenné prodejně Oriental v Ostravě. Současná cena 1.690 Kč platí pro dalších 6.000 ks nebo nejdéle do 31. března 2012. Festival nabídne během čtyř festivalových dní na 10 scénách přes 150 kapel, DJs, filmů, diskusí, workshopů či divadel včetně největších hvězd světové hudby.
Více informací na www.colours.cz nebo http://www.facebook.com/colours.of.ostrava.
Generální partner: Česká spořitelna. Za podpory statutárního města Ostrava. Hlavní partneři: ArcelorMittal Ostrava, OKD, Vítkovice – Machinery Group, Skupina ČEZ.
Antony and the Johnsons
Newyorské umělecké podzemí oslovil zprvu Hegarty s gay divadelním souborem Blacklips, pro který napsal několik her, do nichž zanesl i filmové blouznění Davida Lynche. Následující léta vystupoval sám v newyorských klubech, ale postupně k sobě přibíral výborné hudebníky, kteří mu pomáhali dotáhnout hudebně-divadelní performance. Neušli pozornosti Davida Tibeta z experimentální skupiny Current 93: v roce 2000 jim na svém labelu Durtro vydal debutové album Antony and The Johnsons.
Odtud vedla přímá cesta k Lou Reedovi a jeho dvojalbu The Raven: „surrealistické meditaci nad životem a dílem záhadami opředeného spisovatele Edgara Allana Poea“ za účasti Laurie Anderson, Davida Bowieho nebo jazzového saxofonisty Ornette Colemana. Společné koncerty s Lou Reedem Hegartyho proslavily a když Antony and The Johnsons natočili v roce 2005 nádhernou desku I Am A Bird Now, objevil se na ní Reed po boku Rufuse Wainwrighta, Boy George a Devendry Banharta. Tehdy se přihodilo něco naprosto nečekaného: album s odvážně obnažujícími texty o hledání sexuální identity, zasáhlo Hegartovu původní vlast a v konkurenci Coldplay, Bloc Party nebo Kaiser Chiefs získalo prestižní Mercury Prize. „Antonyho zranitelnost je tak průzračná a silná, až se publikum na jeho koncertech chvěje. A přesně tohle v téhle době potřebujeme,“ řekl tehdy Boy George.
Nepochybovala o tom např. ani Björk: Antony zpíval na jejím albu Volta (2007), ona zase na jeho Swanlights (2010). Skladbou roku 2008 se podle mnohých stala píseň Blind, jedna z pěti, kterými Antony přispěl na album skupiny Hercules and Love Affair. Antony si zazpíval i s Yoko Ono a v několika filmech: Animal Factory od Steve Buscemiho, The Secret Life of Words režírované Isabel Coixetovou, futuristické sci-fi V for Vendetta nebo poctě Leonardu Cohenovi I'm Your Man, dokumentu z koncertu za účasti Bona, Nicka Cavea nebo Jarvise Cockera. Sám mistr Cohen však Antonymu rovněž vysekl poklonu, alespoň slovní: „(Antony) je neuvěřitelný. Když jste svědky jeho výkonu, nemáte nejmenší tušení, co toto vznešené zjevení stvořilo… Vše na něm je tak originální. Ten jeho hlas! A vůbec bytí jeho osobnosti je tolik, tolik působivé!“
Na svých albech The Crying Light (2009) a Swanlights (2010) Antony opustil dosud ústřední transgenderové téma: přemítá nad lidskou budoucností, vztahem k přírodě a životnímu prostředí; emotivně a vznešeně děkuje za naši lásku v sugestivní poezii: „Když zavřu oči a sním, labutě přicházejí s láskou.“ „Miluji dialog s tichem, s tichem okolo not a gest. Je to jako malování. Miluji plochu, která není zaplněná,“ tvrdí Antony Hegarty a přenáší posluchače do své další sféry: malování obrazů a zájmu o vizuální umění. Navrhuje si obaly alb, kostýmy, pódiové scény, spolupracuje s předními módními návrháři, pomocí vtahujících světelných show proměňuje koncerty v nevídané události a desku Swanlights doplnil sto čtyřiačtyřiceti stránkovou knihou kreseb, obrazů, koláží a fotografií. Obrovskou odezvu měla také opera The Life and Death of Marina Abramovič v režii Roberta Wilsona s jeho hudbou, uvedená vloni v Manchesteru.
http://antonyandthejohnsons.com/
